4. dílek....hih...
POLEDNÍ VZPOMÍNKA
Viděla Sama. S klukama se vraceli ze studia, celkem rozjaření. Povedlo se jim nahrát pár novejch písniček. Když šli, Sam se zdál zamyšlený. Zastavil se. Ostatní si toho nevšimli a šli v pohodě dál přez silnici k autu. Sam se mezitím znovu rozešel. Poznala, na co myslel. Na ní. Ten den musel na Kim pořád myslet. Vždyť jí přece požádal o ruku. Bylo mu líto, že ho odmítla. Nebo ho neodmítla? Nevěděl. Tak se mu po ní stýská....Pomalu vkráčel na silnici .Kluci mezi sebou vesele tlachali. Když si všimli, že s nimi není Sam, otočili se. A strnuli. Ze zatáčky se vyřítil plnou rychlostí kamion. Sam ho neviděl. A snad ani neslyšel. Nevnímal, že kluci na něj volají, že Thomas se za ním rozběhl. Ale nedostal se k němu, před silnicí uklouzl. Vyděšeně se díval kdesi do prázdna, pohodil hlavou a chystal se zase za Samem. Jeff s Davidem se rozběhli k Tomovi aby ho zadrželi v cestě. Sam si teprve teď všiml, že něco není v pořádaku. Otočil se. Nestihl se ani pořádně nadechnout. Kamion byl moc blízko. Všechno zalilo stříbřité světlo. Kim prudce vydechla.Z očí se jí stratil ten nepřítomný strach. Zářila. Tohle byla její chvíle. Jestli viděla to, co se stane, když tam nedorazí, nebo opak, jí už bylo jedno. Jak se tam dostane? Bože, jak se tam má skara dostat?? Napadlo jí to. Myšlenka jako by pronikla do jejího těla. Zneviditelnila se. . Mezi ní a Samem bylo 30 kilometkrů. Chystala se rozběhnou. Najednou jí však překvapila ostrá bolest v zádech, která ji srazila na kolena. Bolestí pevně přivřela oči. Dýchala jako by právě uběhla maraton. Měnila se.
Bolest v zádech se stupňovala. Najednou hlasitě vykřikla a otevřela oči plné něčeho, co nikdy nepoznala. Všechno kolem ní zalilo modrostříbřité světlo. Bolest odešla stejně rychle jako příšla. Kim obejmuly křídla. Její vlastní křídla. Zapoměla na všechno. Kromě jediného. Vznesla se a bleskem vyrazila k Samovi. Věci kolem ubíhaly obrovskou rychlostí. Hučelo jí v uších. Už je blízko. Před ní se otevřelo město. Dolétla do ulice před studiem. Dál letět nemohla, proto tvrdě dopadla na nohy. Křídla se zprůhlednila skoro do neviditelnosti. Rozhlédla se. Nikdo tu nebyl. Kam má teď jít? Najednou si uvědomila že Sama cítí. Rozběhla se směrem do zatáčky. V dáli uslyšela troubit kamion. Uviděla je.Sam zatím nebyl v silnici. Ale kluci už byli u auto. To ale znamenalo...... Sam se rozešel. Všechno šlo mnohem rychleji. Musela si pospíšit. Zatím, co se Kim rozeběhla, Sam se skoro zastavil uprostřed silnice. Šoural se dál mravenčími kroky. Kamionu v cestě. Kluci se ohlédli. Kamion se oběvil v zatáčce. Neobtěžoval se městem jet pomaleji. Tom se rozeběhl. Kim opět použila křídla a odrazila ho. Tom ji uviděl i přez to, že ostatním zůstávala dál skryta Probodávala ho omluvným utrápeným pohledem. Nemohla dopustit aby zemřel ještě Thomas. Tom zamrkal a zakroutil hlavou. Chytastal se vstát , ale v dalším běhu mu zabránil Jeff.. Kim se otočila k Samovi. Ten se pomalu otočil ke kamionu. ,,NEEE!" slyšela zařvat Toma. Sam se začal nadechovat. Kim se najednou ocitla přímo před ním. Viděla kamion. Měla málo, moc málo času. Zviditelnila se. Roztáhla křídla, ruce vstáhla k nebi. a hypnotizovala kamion. Rozzářila se stříbřitým, maličko namodralým světlem. Světlo prořízlo okolí jako blesk. Kim pocítila prudký náraz. Sama letmo zahlédla přez rameno. Světlo, které vycházelo z Kim, se tišilo. S ubýváním světla ale Kim ubývaly síly. Při posledním paprsku se Kim otočila k Samovi. Podívala se na něj tichým odevzdaným pohledem. Oči pak pevně sevřela vyčerpáním. Přez zavřená víčka se jí prodrala slza. Paprsek zazářil oslnivou červení a v zápětí zhasl. Kim padla na zem. Už neslyšela Samův zoufalý výkřik.
Bolest v zádech se stupňovala. Najednou hlasitě vykřikla a otevřela oči plné něčeho, co nikdy nepoznala. Všechno kolem ní zalilo modrostříbřité světlo. Bolest odešla stejně rychle jako příšla. Kim obejmuly křídla. Její vlastní křídla. Zapoměla na všechno. Kromě jediného. Vznesla se a bleskem vyrazila k Samovi. Věci kolem ubíhaly obrovskou rychlostí. Hučelo jí v uších. Už je blízko. Před ní se otevřelo město. Dolétla do ulice před studiem. Dál letět nemohla, proto tvrdě dopadla na nohy. Křídla se zprůhlednila skoro do neviditelnosti. Rozhlédla se. Nikdo tu nebyl. Kam má teď jít? Najednou si uvědomila že Sama cítí. Rozběhla se směrem do zatáčky. V dáli uslyšela troubit kamion. Uviděla je.Sam zatím nebyl v silnici. Ale kluci už byli u auto. To ale znamenalo...... Sam se rozešel. Všechno šlo mnohem rychleji. Musela si pospíšit. Zatím, co se Kim rozeběhla, Sam se skoro zastavil uprostřed silnice. Šoural se dál mravenčími kroky. Kamionu v cestě. Kluci se ohlédli. Kamion se oběvil v zatáčce. Neobtěžoval se městem jet pomaleji. Tom se rozeběhl. Kim opět použila křídla a odrazila ho. Tom ji uviděl i přez to, že ostatním zůstávala dál skryta Probodávala ho omluvným utrápeným pohledem. Nemohla dopustit aby zemřel ještě Thomas. Tom zamrkal a zakroutil hlavou. Chytastal se vstát , ale v dalším běhu mu zabránil Jeff.. Kim se otočila k Samovi. Ten se pomalu otočil ke kamionu. ,,NEEE!" slyšela zařvat Toma. Sam se začal nadechovat. Kim se najednou ocitla přímo před ním. Viděla kamion. Měla málo, moc málo času. Zviditelnila se. Roztáhla křídla, ruce vstáhla k nebi. a hypnotizovala kamion. Rozzářila se stříbřitým, maličko namodralým světlem. Světlo prořízlo okolí jako blesk. Kim pocítila prudký náraz. Sama letmo zahlédla přez rameno. Světlo, které vycházelo z Kim, se tišilo. S ubýváním světla ale Kim ubývaly síly. Při posledním paprsku se Kim otočila k Samovi. Podívala se na něj tichým odevzdaným pohledem. Oči pak pevně sevřela vyčerpáním. Přez zavřená víčka se jí prodrala slza. Paprsek zazářil oslnivou červení a v zápětí zhasl. Kim padla na zem. Už neslyšela Samův zoufalý výkřik.
Sam pouštěl slzy neštěstí. Jel s ní v sanitce. To co udělala... Pro něj, i když nechápal jak.... Tom mu řekl, že to ona způsobila, že zakopl. Proč? Co se vlastně stalo? Tyhle otázky mu vrtaly hlavou, ale víc ho pronásledovaly ty, které se stáčely na Kim. Doktoři neřekli, jestli bude v pořádku. Vlastně neměla nic zlomeného, takže do ní nad ten kamion neměl narazit... řidič je ale stejně ve vazbě... prevít jeden, pomyslel si Sam a stiskl ruce v pěst. Nedokázal v sobě potlačit ty slzy, ty slzy které ronil jen pro Kim. Bylo mu jedno nějaká chlapecká čest, nešlo to zastavit. Povzdechl. Musel jít . Dorazili do nemocnice. Ale už za ní nemohl. Až zítra.
Kim koukala do prázdna. V tom bílém nemocničním pokoji. Musí s ním ještě mluvit. Musí mu říct, co k němu cítí. Věděla, že zemře. Když mu poví pravdu, ale ona by to nesnesla. nesnesla by jeho pohled. Nemohla. Anděl... tohle slovo ji dříve tak přitahovalo....a když jím je...
Dveře se otevřely. Stál v nich Sam. Hledal v pokoji a pohledem narazil na Kim ,,Kim!! " Zavolal s úlevou v hlase a objal ji, co to jen postel dovolovala. ,,Kim, já sem tak rád, že jsi v pořádku... kdy tě pustí domů ?" řekl Sam plný štěstí, že je vzhůru. Kim se nesmála. Koukala provinile a smutně. ,,Nepustí mě .." Sam se zarazil. ,,ale vždyť.. doktor říkal, že.." ,,Doktor neví pravdu. " Pověděla mu Kim. Samův nešťastný pohled Kim ničil. ,,Proč..." zašeptal. ,,Same... já, .. já bych se tak ráda uzdravila, ale....nemůžu.. a i kdyby jo nikdy bych si tě nemohla vzít...a to bych nesnesla... " začala Kim zvolna. Po tváři jí stékala slza. Zavrtěla hlavou a nabrala slzu na prst. ,,Vidíš to? Andělé přece nemohou brečet.. a přeci..." Bill se naní dál vpíjel pohledem. Nic neříkal. ,,Anděl nemůže nic cítit. Ale i tak.... Anděl má splnit poslání. A to se stalo. "Posmutněla. ,,Neměl by pak zemřít....ale.. " Povídala dál Kim. Zatvářila se bolestně. Pak se nadechla. ,,Já jsem ten Anděl. Nemohla jsem ti to říct, nevěřil bys. Ale já zemřu. Protože jsem porušila zákon. Anděl nesmí milovat..." Kim se zavřely oči. ,,Kim? " Zašeptal Sam. ,,Já ti nedovolím, abys umřela.. je mi jedno kdo jsi..." ,, Ale někomu jinému to jedno není . Když to vyslovím...a já to musím vyslovit.. zemřu. " ,,A ..a co říct? proč to chceš říct? přece mě tu nenecháš....já tě miluju Kim! " Kim se zhluboka nadechla. Nastavila dlaně. Začala zářit. Nebylo to známé stříbřité světlo. Bylo karmínově rudé. Jako krev, jako srdce, jako láska. Sam musel přivřít oči.. Světlo pomalu ustávalo. Kim měla obrovská stříbřitá křídla. A také měla jednu ruku v pěst a druhou cosi překrývala. Kývla na něj , ať jde blíž . Položila svou ruku na jeho a něco mu položila do ní položila. Sam se podíval. Byla to slza. Z jední strany stříbrná, z druhé červená. Podíval se na Kim. ,,Same , ty jsi má nejšťastnější vzpomínka, tys mi naplnil srdce. Proto zemřu.Proto to vyslovím. Protože ..... já...tě miluju..........."
A konec 4. části....
Hej, to jako furt čtete?
Tak to ste dobrý...
Moc, moc krááásnýýý a smutný, to mám rád...