Byl jednou jeden chlapec, který se narodil nemocný. Byla to nevyléčitelná nemoc. V 17 letech mohl každou chvíli zemřít.
Žil stále jen v domě pod dohledem své matky. Jednou toho měl už dost a tak se rozhodl, že se půjde projít do města. Poprosil svou matku o svolení a ona mu to umožnila. Když se procházel, viděl množství obchodů. Když šel okolo jednoho obchodu s hudebninami, uviděl nádhernou dívku, asi v jeho letech...
Byla to láska na první pohled. Otevřel dveře a vstoupil dovnitř. Nedíval se na nic jiného, jen na ni. Stále více se k ní přibližoval. Podívala se na něho s úsměvem a zeptala se: "Mohu vám nějak pomoct?" Myslel si, že je to ten nejkrásnější úsměv jaký kdy ve svém životě viděl. Koktavě jí odpověděl: "Ano, eeehhh, uuuhhh, rád bych koupil jedno CD." Bez přemýšlení vzal první CD co bylo po ruce. "Chceš ho zabalit?", zeptala se dívka s úsměvem. Odpověděl: "Ano." Šla mu CD zabalit, podala mu ho, rozloučili se a on odešel. Od toho dne navštěvoval tento obchod pravidelně, aby koupil nějaké CD. To děvče mu stále jednotlivé CD balila. On si je bral domů a zabalené je ukládal do šuplíku. Příliš se styděl, než aby ji někam pozval. Jeho matka se pokusila ho v tom povzbudit, aby se další den odvážil, on se chytil za srdce a... a vyšel odvážně k obchodu. Koupil si CD a jako vždy ho dostal zabalené. Vzal CD a když se dívka nedívala, rychle jí nechal na pultě lístek s jeho telefonním číslem a vyběhl z obchodu ven.
"...Crrr" !!!
Matka vzala sluchátko: "Ano?"
Byla to ona, ptala se na něho. Matka úplně zničená začala plakat a řekla:
"Ty to nevíš? Včera zemřel."
Matka vzala sluchátko: "Ano?"
Byla to ona, ptala se na něho. Matka úplně zničená začala plakat a řekla:
"Ty to nevíš? Včera zemřel."
Bylo příliš dlouhé ticho, až na pláč matky, který se ve sluchátku ozýval. Později vstoupila matka do pokoje svého syna, aby si ho připomněla. Rozhodla se začít s tříděním jeho věcí. Otevřela šuplík a ke svému překvapení tam uviděla spoustu zabalených CD. Jedno z nich otevřela a našla tam lístek. Bylo na něm napsáno: "Ahoj, si vážně moc milý, nechtěl by sis se mnou někdy vyjít ven? Mám tě ráda, Sofie."
S hlasitou emocí otevřela matka ještě jedno CD a i z toho CD vypadl papírek a na všech bylo to samé...
Takový je život... Nečekej příliš dlouho, než někomu řekneš, co cítíš! Řekni to ještě dnes! Zítra už může být pozdě...
zdroj: www.victorie.cz
Moc krásnej, ikdyž smutnej příběh.........mám tě rád, roztomilej prcku!!!